Poslední dobou zjišťuju, jak málo dokážu důvěřovat Bohu. V tom, že vede můj život a že pro mě má lepší plán. Chystá pro mě lepší život, než jaký bych si kdy dokázala zařídit já sama bez Něj. Je to pro mě povzbuzením. Někdy si to ale nejde uvědomit hned. Můžu to vědět, ale nemusím to cítit.
Tak bych chtěla říct, že bych se to znovu chtěla učit. Znovu se učit mu důvěřovat, protože to stále ještě neumím. Chtěla bych využít čas, který mi dává, co nejlépe a tím Jej oslavit. Chci být připravená přijímat od něj chvíle, které mi dal proto, abych se smála a čerpala z nich energii pro situace, které nebudou jednoduché. Smích a radost jsou jedny z nejhezčích darů, které nám Bůh dal. Tak proč se jim vyhýbat???
1 komentář:
Na tu poslední otázku bych ráda znala odpověď i já!!
Okomentovat