Just the way you are...

Tak, tahle melodie mě bude provázet asi tak další dva tři dny. Když budu dělat finální úpravy bakalářky, psát seminárku na Morovu Utopii i dočítat Uprostřed nocí zpěv. Aspoň něco je pěkného v tom stresu. A slova jsou perfektní! :)

Jedna z mých slabostí

Po cestě z Kavalírky na Anděl tramvají (což jsou mimochodem jen čtyři zastávky) se můžete podívat do výloh 4 salónů se svatebními a společenskými šaty Přiznávám, že i já se dost často a ráda podívám, jestli šaty ve výloze změnily. Mám už i dokonce pár svých oblíbených, které tam vidím nejradši.

Když jsem tou trasou jela naposled, seděla přede mnou asi sedmiletá holčička, které chybělo pár předních zubů, a před ní seděla její babička. Ta tou trasou asi nejezdila příliš často, protože malá ji dostatečně dopředu upozornila na to, kam se má dívat, aby "uviděla ty krásný šaty". Holka se rozplývala a já si říkala, že my holky, dívky, ženy jsme v tomhle prostě totálně marné. Jak je možné, že už tak malé sníme o krásných šatech a vysokých podpatcích? Jak je možné, že aniž by nás to někdo učil, milujeme nakupování? No, nevím, jak jste na tom vy, ale já nakupování fakt můžu (pozor! mluvím pouze o nakupování oblečení). Čas od času, když udělám zkoušku nebo splním nějaký pro mě náročný úkol, netěším se ani tak na to, až to budu mít za sebou, jako spíš na tu odměnu, která přijde: nakupování.
Na druhou stranu mám ale ráda i výzvy. Takže jsem si řekla, že je třeba trochu zkrotit svoji nakupovací mánii a přemýšlet trochu - hmmm, jaký výraz pro to použít - "ekonomičtěji"? Takže v příštích nejbližších měsících bych si chtěla koupit žehličku, brýle a cestovní tašku. Snad budu úspěšná. Držte mi palce...