Chtěla bych umět popsat svůj život a své city tak, jak to umí on...
Jsi cukr i sůl, jsi nic, jsi víc,
jsi radost, jsi bolest,
jsi všechno, co mám na dně mý lžičky.
Jsi anděl i opar na rtu,
jsi štěstí, jako když Baník porazí Spartu,
i hřebík za mými víčky.
Jsi do tmy hořící cigaretou,
napsaný román jen holou větou,
jsi árie o dvou prstokladech,
jsi poslední výdech a věčný nádech.
Jsi mrazení v zádech,
jsi fronta v Tesku,
jsi kniha mouder i třesku plesků.
Jsi ráno, co mám zakázáno.
Jsi mé ráno, co mám zakázáno.
Jsi definitivní tečka a dalších tisíc slov.
Jsi nemoc, jsi cure, jsi Friday under love,
má poslední romantička.
Jsi můj pád i můj odraz ze dna,
jsi světlo, jsi tma,
jsi bílá, jsi černá,
bez knotu hořící svíčka.
Žádné komentáře:
Okomentovat