čtvrtek 15. října 2009

Co se mi honí hlavou...

Není jednoduché se mnou vyjít. Vím, že často klamu svou potřebou se všemi vycházet. Umím být pořádně paličatá a nekompromisní. Když jsem o něčem přesvědčená, že to tak funguje, nemůže to fungovat jinak. A pokud mám představu o tom, jak bude probíhat můj další den, a ono to nakonec nevyjde, dokážu být dost nepříjemná. Taky jsem pěkně protivná, když jsem unavená a nemám poblíž postel a teplou peřinu. Mívám období, kdy nevyjdu ven bez podpatků a kabelky, a tak mě teď pořádně štve, že musím chodit v ryflích a kozačkách (protože jinak bych zmrzla). A štve mě, že když se pěkně obléknu, všichni se hned ptají, jestli jdu do divadla - jako by už v dnešním světě holka nemohla být doopravdy holkou. Moje černé nehty vyjadřují moji současnou náladu. Nejradši bych si zalezla do postele, pila horký černý čaj a četla si dětské knížky, jednu za druhou. Místo toho trčím ve škole už od sedmi hodin a jsem naštvaná, protože mi odpadlo cviko.

A zjistila jsem, že mám stejný problém jako Fialka: nedokážu dost dobře přemýšlet, pokud si své myšlenky nenapíšu nejdříve na papír. Tak se formuje to, co ve mě vlastně někde ve skrytu bloumá bez hlubších souvilostí. Možná proto tahle zpověď.

5 komentářů:

MaJJ řekl(a)...

"Nedokážu dost dobře přemýšlet, pokud si své myšlenky nenapíšu nejdříve na papír."

Tak to si můžem podat ruce :) Ale za problém bych to nepovažoval...

A ještě mě k tomu napadá, že když něco řeším, mnohem raději si nechám poradit od knížky, než od lidí. Samozřejmě, nebráním se jim, ale knížka mně dá mnohem více - můžu si z ní psát "výcuc", můžu si přečíst větu několikrát za sebou, než ji vstřebám, atd...

Maru řekl(a)...

Jo, na těch knížkách něco bude.:) Navíc to, co někdo řekne, je dost často prchavé, a než si to stihneš zapamatovat a přemýšlet nad tím, už to zapomeneš. Ale knihy ti nikdy nedají ten pocit, že žiješ svůj vlastní originální život. Když čteš, můžeš se jen najít v příběhu fiktivních postav a můžeš si říct: "Jo, s tím souhlasím." nebo "To se mi taky stává." Ale opravdový život a lidé v něm ti dají ten pocit: "Jsem to já, tady a teď a už nikdy se ta chvíle nebude opakovat."

MaJJ řekl(a)...

Jo, to je bez diskuze. Teď jsem si uvědomil, že jsem se špatně vyjádřil - poradit si nechám od takových těch poučných knížek (většinou z našich křesťanských nakladatelství) - ikdyž mají možná sem tam rozdílný pohled na věc (což je vlastně dobře), každá má něco užitečného, co si z ní můžu vzít. Z klasické literatury (které teď čtu pomálu) si toho moc neberu :) ale je fakt, že se tam člověk sem tam zahlédne.

kruzitko řekl(a)...

Omlouvam se, ze pisu sem, ac to neni k tematu. Ale chci se zeptat na fotku, kterou tu mas vyvesenou - zasnezena cesta. To je tvoje fotka? Rada bych ji pouzila, ale se souhlasem autora..?!?! Moc diky za info

Maru řekl(a)...

To kruzitko: Ahoj, ta fotka není moje, našla jsem ji v obrázcích na googlu.