...

Přemýšlím nad tím, jestli člověk může utéct sám před sebou... A do jaké míry se může změnit. Vždycky záleží na tom, čí přítomností se obklopíte. Ten člověk pak může vytáhnout na povrch něco, co ve vás už hodně dlouho dřímalo: skrytý talent, potlačované vlastnosti, vášně, o kterých jste dříve netušili. Vždycky mě pak napadá, jestli neměl Sókrates pravdu. Celý život se honil za jediným cílem: poznat sám sebe. Všechno ostatní mu přišlo zbytečné.

Jenže... jak člověk může poznat sám sebe, když tolikrát udělá něco, co by do sebe nikdy neřekl? Tolikrát může přijít něco nebo někdo, kdo jej změní! Není pak hledání sebe sama ztráta času? A neexistují náhodou důležitější věci, než je hledání svého já? Když se člověk bude soustředit jen sám na sebe, neutečou mu podstatnější věci? Třeba souvislosti mezi ním a tím, kdo jej mění?

Jenže... když člověk ztratí svou identitu, bude to ještě pořád on? Když přestanu vnímat a rozumět tomu, jak myslím, jak cítím a jak jednám, co pro mě bude srozumitelné?

Nějak mě přepadá pocit, že obojímu bych se zvládla věnovat celý život, a stejně by to nestačilo. Teď zbývá jen otázka, jak mezi tím najít rovnováhu.

O čtyřech minulých dnech

To byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená.

Elle a bâti des ponts entre nous et le ciel

Můj kamarád má nové tričko se zajímavým obrázkem a pod ním je nápis: "Svět se v prdel obrací." Všichni jsme se tomu zasmáli, jenže já si na tu větu vzpomínám až příliš často. Vím, že nejsem a ani nikdy nebudu umělcem, ale mám pocit, že začínám chápat, proč třeba takový Rimbaud psal svoje básně pouze do devatanácti let (a že to byly Básně!). Pořád nejsem schopná pochopit, kdy přijde ten obrat a vy najednou víte, že svět není tak růžový, jak jste si ho představovali. Od jisté doby ale tuším, že tohle není to gró, které by měl každý člověk objevit...

Málokdo dneska o sobě řekne, že je silný a že zvládne všechno. Je důležité za svou svobodu a bezpečí bojovat - v jakémkoli smyslu toho slova. Ale ještě důležitější je mít někoho, kdo se v případě vaší slabosti stává neohroženým bojovníkem, i když se topí ve svých vlastních problémech. A pokud je to oboustranné, nemůžete chtít víc.


A jen tak by the way, pane Coelho: Nevěřím v bojovníky světla. Podle mě existují jen bojovníci lásky. V myším kožíšku.