pátek 8. ledna 2010

Elle a bâti des ponts entre nous et le ciel

Můj kamarád má nové tričko se zajímavým obrázkem a pod ním je nápis: "Svět se v prdel obrací." Všichni jsme se tomu zasmáli, jenže já si na tu větu vzpomínám až příliš často. Vím, že nejsem a ani nikdy nebudu umělcem, ale mám pocit, že začínám chápat, proč třeba takový Rimbaud psal svoje básně pouze do devatanácti let (a že to byly Básně!). Pořád nejsem schopná pochopit, kdy přijde ten obrat a vy najednou víte, že svět není tak růžový, jak jste si ho představovali. Od jisté doby ale tuším, že tohle není to gró, které by měl každý člověk objevit...

Málokdo dneska o sobě řekne, že je silný a že zvládne všechno. Je důležité za svou svobodu a bezpečí bojovat - v jakémkoli smyslu toho slova. Ale ještě důležitější je mít někoho, kdo se v případě vaší slabosti stává neohroženým bojovníkem, i když se topí ve svých vlastních problémech. A pokud je to oboustranné, nemůžete chtít víc.


A jen tak by the way, pane Coelho: Nevěřím v bojovníky světla. Podle mě existují jen bojovníci lásky. V myším kožíšku.

3 komentáře:

máří řekl(a)...

Mně se taky nikdy "bojovníci světla" nelíbili! Nemohli by totiž nikdy zvítězit, jelikož jim chybí zásadní věc, kterou mají "bojovníci lásky" :) Jde vidět, že po večerech ležíš ve filozofii :P

miriam řekl(a)...

ahoj, úplnou náhodou jsem narazila na tvůj blog, fakt shodou okolností a už bych nevymyslela, jak se to stalo:-))) o to větší překvapení pro mě bylo, když koukám, že tu máš odkaz na blog můj!! :-) jak ses k němu dostala ty? (pokud to narozdíl ode mě víš:-))

Maru řekl(a)...

Ahoj:)
Já tvůj blog sleduju už dlouho. Ohromně se mi líbí tvoje fotky a hlavně kvůli nim na tvůj blog chodím. Pohled na svět, který ukazuješ přes objektiv, je pro mě nový a fakt tě v tomhle obdivuju.:) Nechtěla jsem si nechat utéct žádný tvůj nový příspěvek, tak jsem si tě sem dala. Našla jsem tě přes nějakou tvoji kamarádku - kdysi mi sem psala nějaký komentář a já se podívala na její blog a odkazy. Takže asi tak...:)