Here comes the Rory

Málokterá vrstevnice mě zaujala tak moc jako ona. Její život, zájmy, směry, kterými se vydává na křižovatkách svých dnů - to vše je pro mě nanejvýš přitažlivé. Při prvním setkání vám bude připadat dokonalá. Pokud o ní uslyšíte dřív, než ji potkáte, budete na ni zvědaví. Všichni její blízcí vám ji totiž budou představovat a popisovat jako anděla. Každý ji má rád, je to vzorná studentka, je krásná, milá, nevytáčí se, vždy se správně rozhodne. Je docela pravděpodobné, že vás její dokonalost odradí.

Jestliže se ale rozhodnete vytrvat, bude vás překvapovat čím dál víc. S každým dalším dnem pak bude sílit vaše přesvědčení, že ta holka má prostě šťávu. Ano, je krásná, ale ne jako ty krinolíny ze stránek časopisů. Její krása se totiž zvyšuje s růstem její osobnosti. Jistě, je i chytrá. Její dědeček to vyjádřil nejlépe: "Na co sáhne, to se jí daří. Vyjmenovala hlavní města, když jí byly tři. Prvky periodické tabulky ve čtyřech. Uměla mluvit o Schopenhauerově vlivu na Nietzscheho v deseti. A přečetla všechny knihy od autorů s ruským příjmením." Tahle mladá dáma má perfektní smysl pro humor a neskutečný přehled v oblasti filmu, hudby a umění. Rozhodně nedělá věci jen proto, že je dělá někdo jiný. Je svá, je tvrdohlavá a ctižádostivá. Víc než kdokoli jiný si dokáže jít za svým. No a moje sympatie získává hlavně pro svůj vztah ke knihám, knihovnám a kávě.

Co je pro mě ale nejdůležitější: chybuje. Dělá chyby tak jako každý mladý člověk, který hledá v životě a ve společnosti své místo. Padá do problémů a pokouší se vstát. Tím se pro mě stává osobou z masa a kostí, takže už vůbec neřeším, že není ani trochu skutečná.