Moc šancí jsem tomu nedávala. Jenže je to tak neuvěřitelně čtivé, že jsem do toho vlítla a po třech dnech už skoro končím. Po všech těch Viewezích, Milencích lady Chatterleyové a Padesáti odstínech šedi by si člověk řekl, že už ho nic nepřekvapí. Moje překvapení bylo ale dnes tak velké, že mě musel vyhodit z metra na konečné člověk, který procházel vagóny a kontroloval, jestli se tam někdo neskrývá. A to zrovna ve chvíli, kdy jsem seděla s očima otevřenýma v úžasu a dlaní jsem si zakrývala otevřenou pusu. Pohled to musel být asi dost komický.
A tak po prvních rozpacích ohledně této knížky překypující erotikou jsem zjistila, že ji budu muset zařadit mezi ty, kterým se nečekaně podařilo vyvolat ve mně notnou dávku emocí. Překvapení, pobavení, radost, zvědavost. Rozběhly mou fantazii na plné obrátky. Nakonec jsem ale zjistila, že tím hlavním tématem není erotická stránka lidkých vztahů, ale neustálá potřeba být zamilovaný. Mít někoho, ke komu můžou směřovat naše ideály, naše láska a naše touha. Být s tím člověkem stejně šťastný po dvaceti letech jako v okamžik prvního setkání. Patrik Hartl nabízí trochu jiný pohled do oken pražských bytů a do srdcí jejich obyvatel.
Zkuste to. Třeba vás to nepohorší a bude bavit stejně jako mě.
Žádné komentáře:
Okomentovat