Seznam na rok 2009

Sice už za sebou máme téměř tři týdny nového roku, ale myslím si, že ještě pořád není pozdě na nějaká ta rozhodnutí (popř. předsevzetí, i když ty si ze zásady nedávám - nebo jim tak aspoň neříkám). Pod vlivem několika událostí a rozhovorů jsem se rozhodla vytvořit si seznam věcí, které bych chtěla za rok 2009 stihnout. Kromě seznamu knih, který se každým dnem prodlužuje (vyskytují s v něm např. knihy Utrpení mladého Werthera, Jozova Hanule, Evžen Oněgin, Svět podle Garpa nebo Rok kohouta), si pomalu vytvářím i seznam jiných činností, kterými jsem doposud nepoznamenána a které bych si chtěla osvojit.

1. Tou první je moje dlouhodobá snaha naučit se vařit. Doteď vždy jen u snahy zůstalo, protože pokaždé, když jsem se svou nechuť k vaření snažila překonat, skončilo to katastrofou. Když už přímo nevybuchla kuchyň, něco jsem spálila. Jednou jsem se snažila uvařit si krupici, a místo krupice jsem do vařícího mlíka sypala sójové mlíko a divila se, proč mi "ta kaše" nehoustne. Čím častěji jsem ale z domova, tím víc si uvědomuju nutnost vařit si plnohodnotnou stravu. Miluju těstoviny, a tak se začínám soustředit právě na ně. Stejně se ale vždy, než se do přípravy jídla pustím, modlím, aby se nestalo nic mně ani kuchyni.
2. Druhou, také dlouhodobější, je snaha získat jakýsi politický a kulturní přehled v současném dění. S hrůzou zjišťuju, že jsem totálně mimo mísu Přemýšlela jsem, jak se do ní dostat, a vzhledem k tomu, že televizní noviny díky dlouhému rozvrhu nestíhám, rádio moc neposlouchám a noviny nečtu, věděla jsem, že to bude těžké. Pak jsem si ale všimla, že spousta mých vysokoškolských spolužáků nosí časopis s karikaturami na přední straně a velkým titulem Respekt. Shodou okolností jsem se o něm před časem bavila i s člověkem, který na mě má vliv největší, a tak jsem dnes přistoupila k rozhodnutí a koupila si své první číslo.
3. No a do třetice všeho dobrého: rozhodla jsem se udělat něco se svou češtinou. Jsem člověk vysokých latěk a cílů v nedohlednu, a tak jsem dnes bloumala po netu a googlila spojení literární soutěže 2009. Ráda píšu, ráda sním a ráda si hraju se slovy, tak jsem si řekla, že bych to mohla zkusit. Nic není bez užitku, vším, co člověk dělá, na sobě pracuje.

Do těch drobnějších pak patří snaha naučit se vázat kravatu, hrát šachy, obarvit si vlasy na tmavě hnědé a častěji se usmívat. No a protože v něčem musím souhlasit s E. M. Remarquem ("Člověk je silný ve svých předsevzetích, ale slabý v jejich provádění."), budu doufat, že mi ta moje předsevzetí vydrží co nejdéle.