Samozřejmě: vím, že se můj blog začíná točit ne kolem mě (Marťo, divíš se?), ale kolem literatury. Jak jsem zjistila v posledním týdnu, všechny mé spolužáky ze stejného oboru chytla za srdce mnohem víc čeština než zsv, a tak si říkám, že k profesionální deformaci mám stále ještě daleko. No a dneska (někteří mi prominou) se to zase všechno bude točit kolem našeho krásného jazyka.
Pod dojmy z článku Ivana Diviše o slangovém slovníku (1995) jsem byla donucena přemýšlet nad tím, kam se náš jazyk nezadržitelnou a hrůzu nahánějící rychlostí řítí. Mám ráda jeho spisovnou formu, a přestože já sama používám slangové výrazy, troufám si říct, že převážnou většinu času spisovně mluvím. Děsím se toho, jak bude vypadat nová česká mluvnice vydaná Václavem Cvrčkem a kolektivem jeho spolupracovníků. Proč? Doktor Cvrček totiž říká: "Mluvme tak, jak nám jazyk narost." Touto větou se celá jeho práce řídí, a tak si asi dovedeme představit, jak bude vypadat a kolik konfliktů vzbudí (zvlášť mezi odborníky UK a MU, jejichž boje se stávají pomalu tradicí).
V tramvaji jsem byla donucena vyslechnout rozhovor dvou žen středního věku, z nichž jedna popisovala svého kolegu slovy: "To ti je tak úžasnej mužskej. Sofistikovanej, rozumnej,..." Převrátila jsem jen oči v sloup a radši se dívala na Malou Stranu. Pražáci mluví hrozně, vyčítají Ostravákům, že mají kratke zobaky, a přitom dnešní mladá generace bydlící v Ostravě mluví mnohem lépe než stejná věková kategorie v Praze. A co víc: Pražáci si nárokují titul toho, kdo tvoří moderní jazyk. Pokud bych měla mluvit jako oni, abych byla in, děkuji, ale radši zůstanu out. Nehodlám vyměnit slovo jako vzrušení za žůžo, ani říkat bysme namísto spisovného bychom jen proto, že to říká většina národa.
Naštěstí jsou tu ještě stále spisovatelé, kteří nám připomínají slova, která už tak často nepoužíváme, ale najdeme v nich obrovskou krásu: smuténka, nachový, vábit, neúprosnost (díky, pane Skácele). Ale velké množství z nich už nemá možnost ovlivňovat podobu současné češtiny, a tak se ptám: Co teď? Kdo se postará o náš nádherný jazyk, když my sami na něj doslova kašleme?
5 komentářů:
Vždycky se o náš jazyk musíme postarat my. Není nikdo jiný. Naštěstí jsou tady stále bojovníci za mateřskou řeč, že Maru? Tu krásnou, starou češtinu ...
To já zase znám několik Pražáků, kteří jsou schopni kdykoliv dokázat, že mluva lidí z Moravy se často od tzv. spisovné češtiny liší mnohem víc než "pražština", ba víc než si jsou oni kritikové sami ochotni přiznat. :-) Nezastávám se Pražáků. Nikdo nemá nárok na to, aby určoval trendy v hovorové mluvě, ale ani na to, aby je potlačoval. Prvních 20 let života jsem strávila na Valašsku a dalších skoro 10 let v Brně, kde jsem se mimochodem setkala s obecnou češtinou i u studentů, kteří nebyli původem z Čech. Co je zajímavé, čím více se na Internetu i v reálu potkávám z lidmi z Prahy (Čech) spíše než s lidmi z východu Moravy, tím více mi některé formy moravštiny připadají příznakovější než obecná čeština pražského typu.
Abych nezapomněla, moc pěkný blog, už jej sleduji nějakou chvíli. :-)
:-) Jo tak tohle je hodně diskutabilní téma. Pokud mohu přidat svůj příspěvek do diskuze, tak pak si myslím, že pražština od třeba moravštiny se liší především tím, že zatímco v Ostravě máme hromadu úplně odlišných názvů, které nijak nekomolí spisovnou češtinu (kobzol, bo, ...) (výjimky potvrzují pravidlo - TA játra apod.), tak pražština prostě vytváří patvary normálních slov - především to jejich nějakEJ je podlě mě prostě příšernÝ hele viď. :-)))
Nechápu, proč ti tak vadil soukromý rozhovor. Kdyby takhle ony dámy mluvily v televizi, psaly články do novin nebo přednášely, pochopím tvou reakci. V soukromé a neformální komunikaci snad člověk může mluvit svojí mateřštinou. Ať už je to dobré nebo ne, pro hodně lidí z Prahy a Čech (situaci na Moravě neznám) spisovná čeština mateřštinou není.
Ještě dotaz: proč si myslíš, že spisovná čeština je "lepší" než ostatní variety? Nepřijde ti obecná čeština "horší" jen proto, že jsi zvyklá na něco jiného? Chápu, že to je tvůj blog a jsi tedy neomezenou vládkyní, ale nebylo by spravedlivější napsat "líbí se mi" a "nelíbí se mi"?
Okomentovat