Singer

Dostala jsem šicí stroj.

 

 Už je to nějaká doba, co jsem poprvé četla facebookový status mojí mladší sestry, který hlásal do světa, že je nejspíš výjimečnou dcerou, protože ji táta obdaroval novým Singerem. Tehdy jsem se zasmála a pak s respektem pozorovala bílou mašinu na jejím stole v našem home town. Zkusit to na něm jsem se ale už tehdy neodvažovala. Nejspíš jsem tušila, že se tomu dá snadno podlehnout.

 

Troufám si tvrdit, že mnoho druhů ručních prací je mi blízkých - šití pro mě ale zůstávalo velkou neznámou. Když jsem zpod stromečku vytáhla tu velkou krabici a rozbalila ji, zachvátil mě úžas. Přesně tohle byl typ dárku, po kterém člověk touží, ale vlastně vůbec nečeká. Nejdřív jsem nevěděla, co s ním. Co se šije v době, ve které se nevyplatí šít si vlastní oblečení? Pak jsem si ale uvědomila, že už dlouho schovávám látku pro obal na knížku, který jsem se chystala už dlouho ušít (samozřejmě v ruce). A tak jsem začala...

 

No, začala je silné slovo. Naštěstí někdo začal místo mě. Skutečnost, že nečtu návody a že jsem neměla nervy přijít na to, jak vůbec navléknout nitě, vypovídá dost o absenci trpělivosti v mojí povaze. První kousek vyšel spíše náhodou než proto, že bych opravdu věděla, co dělám. Teď mám ale dostatek času šít, a tak mám konečně od Vánoc pocit, že jsem se s tím strojem sblížila. A po menší krizi v minulém týdnu cítím, že mezi mojí nohou a šlapadlem vzniká harmonický vztah, který dal v posledních dnech vzniknout dalším obalům na knížky, povlakům na polštáře a kuchyňské zástěrce.

 

Nicméně přes značný pokrok vím i nadále, že můj respekt před tímto strojem je stále velký, což ovšem kupodivuju kvituju, protože s respektem obecně mívám problém. Díky šití si uvědomuju, že ne všechno se můžu naučit na lusknutí prstů. Vím, že se musím pekelně soustředit a že pěkný výsledek nedostanu zadarmo. Že musím být hodně trpělivá a smířit se s tím, že dost času strávím neužitečným páráním. O to je pak ale hezčí položit ten obyčejný ikeácký polštář na křeslo a dívat se, jak se stal výjimečným jen díky dvěma hodinám mého času a pečlivě vybrané látce.