Asi není žádná jiná kapela, která by mě provázela životem tak dlouho, jako to dělá Kryštof. Jejich Obchodníka s deštěm jsme vyhrávali ve školním rádiu už na základce a s každou jejich další deskou mám spojené určité životní období.
Tak výjimečné je pro mě dělají především jejich texty. Jak řekla jednou moje teta při poslechu jedné z jejich písniček: "Oni vždycky dají dohromady slova, která k sobě vůbec nepatří, ale tak nějak podivně to drží." Dokážou člověka roztančit a rozplakat hned při prvním poslechu. Nevím, o kom dalším (jestli vůbec) bych to mohla říct, ale písničky z jejich alb nepřeskakuju.
Umělec je pro mě člověk, který dokáže svou tvorbou vyvolat emoce v tom, s kým dílo sdílí. Je mi jedno, nakolik je to prvoplánové (jako třeba totální slaďák zpívaný s klavírním sólem) nebo přeslazené. Stačí mi, že je to pravdivé, protože takovou vděčnost za to, co bylo, bolest z toho, co není, a radost z toho, co možná bude, nedokáže vyvolat špatná píseň.
Znám milion blyštivých měst
v nich milion dveří
za nimi labyrinty cest
co mě lákají dál
a nad tím vším ještě víc hvězd
chceš ať mě střeží
abych se neztratil
abych se nenachytal
Protože ty a já
jsme jedno jen ze dvou částí
protože ty a já
jsme dvě křídla nad propastí
A tak doufám
že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou jen tři tečky na konci frází
a tak doufám
že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou jen tři tečky na konci frází
Znám sto tisíc scénářů
v nich sto tisíc rolí
a uprostřed všech ta jediná
co bych chtěl hrát
je to ta, co jsi vepsala do snářů
a co nás spojí
co s ní každý den vstávám a večer jdu spát
Protože ty a já
jsme jedno jen ze dvou částí
protože ty a já
jsme dvě křídla nad propastí
Kryštof: Ty a já (Srdcebeat 2015)
Žádné komentáře:
Okomentovat