pondělí 24. listopadu 2008

Úsměvné okamžiky mého studia

Studium českého jazyka čas od času přináší i úsměvné chvíle a zážitky. Zhruba před 14 dny jsem měla možnost v jedné z pražských knihoven číst poprvé v životě polemiky. Tyto dvě se týkaly rozporů ohledně toho, jak bude v budoucnosti probíhat výuka češtiny na základních a středních školách. Když jsem dočetla poslední odstavec, vyprskla jsem smíchy. Možná, že se vám stane něco podobného, až si jej přečtete také:

"Na úplný závěr bych panu docentovi, takto svému spolužáku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z let 1975-1980, rád poslal vzkaz podobně osobní, jako byly ty, jimiž mne ve svém elaborátu vydatně častoval: 'Pavle, s blížící se padesátkou ztrácíš nervy, soudnost i glanc. Dej si dvojku vavřince a příště radši napiš zase něco o Čapkovi, které jsi vždycky tak hezky uměl. Střednímu školství totiž rozumíš jako koza petrželi.'" Jiří Kostečka Pavlu Janouškovi

Žádné komentáře: